Středovlnný přijímač Malčiš

Stavba přímozesilujícího přijímače 

Tento přijímač jsem postavil jako náhradu do papírového rádia z ABC za přijímač s MAA125 od Pavla Šraita s jehož knihou Od krystalky k modelům s tranzistory jsem vyrůstal. Nejenom že je obvod čím dál méně dostupný což se týká i germaniových diod ale měl jsem i problémy se stabilitou naladění stanice. V podstatě vše na konstrukci mělo vliv včetně stavu baterie na naladění stanice a rádio které hrálo na stole odmítalo pracovat po vložení do útrob papírového přijímače. Já bych si ale představoval takový přijímač který nemá nastavovací prvky ani speciální součástky a funguje na první zapojení. Vzpomněl jsem si na dobu dávnou a sovětské stavebnice přijímačů s přímým zesílením jako byl Neutron a nebo přijímač Junost 202. Konstrukce byla taková že umožnila použít součástky v široké toleranci při zachování dobrých vlastností. Jeden z nich byl také přijímač Мальчиш který vyšel v roce 1986 vyšel v inovované verzi s křemíkovými tranzistory. Jediná nevýhoda byla absence regulátoru hlasitosti. Tuto verzi jsem postavil jako první ale silný příjem stanice ČRO dvojka byl velmi hlasitý a neposlouchatelný. Vy si budete moci postavit obě verze protože s nimi konstrukce plošného spoje počítá. Předpokládám že v širých pláních SSSR nebyl místní příjem tak silný aby nestačilo pouhé pootočení feritové antény z osy signálu nebo mírném rozladění stanice ladícím kondenzátorem. Regulace hlasitosti je ale pro našince víc než nutná. Jinak se zapojení nijak neliší od originálního schémata. Zapojení také kdysi vyšlo v Pandatronu včetně plošného spoje které jsem si také tenkrát postavil. Web ale bohužel zanikl a plošný spoj byl stejně se součástkami velmi natěsno což by mohlo dělat problém začátečníkům. Rozměry mého plošného spoje odpovídají původnímu přijímači Máj o kterém bude další článek. 

Několik informací o zapojení, vstupní obvod se skládá z cívky L1 a kondenzátoru C1 s proměnnou kapacitou. Vysokofrekvenční oscilace z vazební cívky L2 jsou vedeny do vysokofrekvenčního zesilovače s tranzistory T1 a T2. Zesílený vysokofrekvenční signál je veden na bázi tranzistoru T3 který zastává funkci detektoru který je lepší než klasická dioda která si jen velmi špatně poradí se slabými signály. Takový detektor je tedy mnohem citlivější protože tranzistor funguje i jako zesilovač. RC filtr složený C7,R8,C8 slouží k oddělení zbytků vysokofrekvenčních signálů. S hodnotou C8 můžeme jít až do kapacity 100n pokud by někdo usoudil že je pískání při příjmu příliš otravné. Z regulátoru hlasitosti jde pak signál přes kondenzátor na třístupňový koncový zesilovač o výkonu cca 150-200mW. 

Součástky můžete použít jakékoliv univerzální, zrovna jaké máte v šuplíku, já jsem použil BC547/557 s uspokojivým výsledkem. Ladící kondenzátor je vhodnější malý foliový z tranzistorového rádia ale samozřejmě lze využít i velký vzduchový kondenzátor kdy sekce spojíme paralelně. Tam si dávejte pozor na případný zkrat mezi deskami. Kondenzátory mimo elektrolytických výhradně keramické, odpory běžné na nejmenší zatížení. Nejsložitější částí je feritová anténa s cívkami. Cívka L1 má 70-80 závitů vysokofrekvenčního lanka (v nouzi běžného lakovaného) a L2 8-10 závitů běžného izolovaného lakovaného vodiče. Cívky namotávejte na papírové trubičky srolované na feritové tyčce z tvrdého papíru protože jimi budeme po anténě pohybovat. Jednotlivé závity klademe těsně vedle sebe a konce zakápneme voskem. Vyzkoušel jsem jak ručně namotané cívky tak s úspěchem různé hotové cívkové soupravy z vyřazených přijímačů včetně dlouhovlnných kdy se ozval Radiožurnál. Tady se experimentům meze nekladou, na internetu je okolo toho spousta informací. Pokud by nechtěl přijímač hrát tak přehodíme vývody některé z cívek. Pro lepší příjem můžeme připojit vnější anténu tak jak je naznačeno ve schématu. K napájení doporučuji použít výhradně baterii protože i nevhodný napájecí zdroj může být zdrojem vysokofrekvenčního rušení. Při oživování vypněte všechny potencionální rušičky jako jsou počítače, mobily ale i běžné úsporné žárovky.

Feritové antény s cívkami a ladící kondenzátory které je možné použít. Výběr je opravdu velký.

Pohled na vysokofrekvenční lanko. Obsahuje několik spletených vzájemně izolovaných vodičů. U vývodu je nutné vzájemně propájet všechny vodiče.

Možný zdroj vodiče pro zpětnovazební cívku L2. Cívka vymontovaná ze starého televizoru. Samozřejmě je vodič možný použít i pro L1 ale jak jsem řekl, VF lanko je lepší. 

Jak vytisknout plošný spoj v měřítku 1:1? Předlohu plošného spoje si stáhnete kliknutím na obrázek, potom pravým tlačítkem myši zadáním Uložit obrázek jako...,potom obrázek otevřete v programu InfranView, stiskněte klávesu I a v nastavení rozlišení (Resolution) vepište do obou kolonek hodnotu 200 a potvrďte tlačítkem change a potom OK. Předlohy jsou totiž uložené ve velikosti 200 DPI. Nyní pomocí klávesové zkratky Ctrl+P předlohu vytiskněte. Pokud by měl někdo s tiskem problém tak to napište do komentářů, rozměr desky je 60 x 75mm. V nabídce jsou dvě verze plošných spojů. Jak verze pro samostatnou výrobu tak ploškami pro připájení bočních panelů potřebných v papírovém rádiu které bude v dalším článku. Před osazováním prověřte případné zkraty mezi jednotlivými spoji. Plošný spoj můžete vytvořit podle tohoto návodu. Pokud budete vyrábět plošný spoj metodou nažehlování tak si jej musíte v grafickém programu zrcadlově otočit. 

Rozmístění součástek na desce. Na pozici R9 můžete použít jak potenciometr hlasitosti tak samotný odpor o hodnotě 5k. V druhém případě se pak musí propojit plošný spoj mezi vývodem C8 blíže ke kraji desky a kladným pólem kondenzátoru C9. Označeno žlutou přerušovanou čarou. Osazujte nejdříve pasivní součástky od nejmenších po největší. 

Osazená deska součástek, první verze ještě bez potenciometru hlasitosti. Nezapomeňte na propojku na straně spojů. 

Kompletní přijímač v prototypové verzi. Vlastně se změnilo pouze zapojení regulace hlasitosti, vy to již zapojíte správně podle schémata. Doufám že se vám bude se stavbou dařit a nebojte se pochlubit do komentářů. 

.